Sociálními sítěmi od neděle koluje video, na němž hovoří právník Miroslav Kříženecký. Zabývá se životem a kariérou Petra Pavla, zejména před rokem 1989. O té Kříženecký z vlastní profesní minulosti ledacos ví a z toho vycházejí jeho pochybnosti, které na síti vzbuzují zájem.

„Myslím si, že je skutečně nejvyšší čas podívat se na historii života pana Petra Pavla. Především je třeba zdůraznit: pochází z velice jaksi komunistické rodiny, s velice kladným vztahem k Sovětskému svazu. Uvědomte si, kdo z mladých lidí v sedmnácti letech strávil v Sovětském svazu třicet dnů souvisle. Kdo z mladých lidí jaksi měl to štěstí, že jako mladičký náhodou při okupaci České republiky vojsky Varšavské smlouvy, u nich byli náhodou sovětští přátelé, kteří mu pomohli vysvětlit oprávněnost takzvaného vstupu vojsk. A on za to hrozně trpěl, jak říká ve svém životopise. Trpěl ve škole, když musel spolužákům vysvětlovat oprávněnost vstupu vojsk. Koneckonců tatínek jako zpravodajec působící na západním vojenském okruhu, který samozřejmě mohl zařizovat leccos, tak by byl asi těžce zklamán, kdyby vyslechl od svého syna, že komunismus je vlastně zločin. Vždyť celý život ho k tomu vychovával,“ říká Kříženecký.

„Z hlediska historie vojenské je zajímavé také to, že pan Petr Pavel vlastně požádal – máme o tom důkaz, aby byl rozvědčíkem Varšavské smlouvy. Když slyšíte historika Stehlíka, že ono to vůbec nevadí, tak historik, který neví, že jsme do 30. 6. byli ve Varšavské smlouvě. A kdy že to studoval pan Petr Pavel? Právě do toho června 1991. Takže byl, nebo nebyl rozvědčíkem Varšavské smlouvy. Nepochybně byl,“ podotýká Kříženecký.

Na základě Pavlova spisu ale upozorňuje ještě na jednu věc. Když mladý důstojník žádal o zařazení do zmíněného kurzu, nedoporučil ho velitel, ani politické oddělení. „Napravilo to až pět generálů. Pak si ukážeme, kteří to byli a v jak rekordním čase, upřímně mluveno, to by nedokázal ani jeho tatínek zpravodajec,“ dodal.

To podle Kříženeckého musel dokázat někdo s daleko větší mocí. „Ten někdo se nacházel hodně daleko na východě od naší republiky. Mám–li parafrázovat pana Bělohradského, pan Petr Pavel je čisté simulakrum. Simulakrum je stav, který věc nezobrazuje reálně, ale přináší její zkreslený obraz. A může být snadno přeměněn ve fetiš. Fetiš jako ztělesněnou lež, které se oddáváme, abychom vytěsnili pro nás nesnesitelnou pravdu. To už řekl pan Bělohradský před deseti lety, před volbou prezidenta, a pan Petr Pavel na to skutečně nádherně zapadá,“ zabásnil si Kříženecký.

„Minulost a přítomnost jako by byly naprosto něco jiného. On byl celý svůj mladý život vychováván k něčemu a pak to zradil. Zradit se dá jednou. Víte, co řekl Napoleon? Napoleon řekl: nenávidím zrádce, ale mám rád zradu. Pan Petr Pavel si z toho vzal úžasný příklad,“ dodává někdejší vojenský prokurátor. A jestliže...

Pavel podle něj k tématu svého kursu lhal prakticky o všem. „On říkal, že se v průběhu jaksi devadesátého roku změnily osnovy. To by sovětští poradci, myslíte, že by to připustili? Změnu osnov rozvědčíků Varšavské smlouvy... To je nepřestavitelné. A já nevím, proč se uchyluje k tak strašlivé lži,“ divil se právník. Klade si otázku, zda se Pavel za svou minulost stydí. A nejen za svou minulost, ale i za svého otce?

„Jeho táta byl takovej zajímavej člověk ještě tím, že kromě toho, že byl zpravodajec, tak aby donášel na svoje spolupracovníky, tak byl také agent StB ve VKR. Takže to klubko jaksi mládí a zrání pana Petra Pavla rozmotávat je nepříjemné, když to srovnáte s tím, co o tom říká dneska. Prostě proč lže. Vždyť řada lidí přece absolvovala něco stejného, ale nevystupují,“ dodává pamětník. Pavel podle něj lhal i v tvrzení, že půjde do politiky.

„Svého času se dokonce vyjádřil velmi negativně o Miloši Zemanovi. Jako generál se vyjádřil o vrchním veliteli ozbrojených sil a sborů České republiky. To se prostě nedělá,“ myslí si Kříženecký a dodal, že ten člověk nemá „kinderstube“.

„Samozřejmě. Tenhle člověk působí, je velice elegantní, v té bílé uniformě, ženy jaksi trhají oddací listy. Ale jde o to, že jestliže tenhle člověk zradil jednou, zradil svého tátu, zradil svoji přísahu a zradil to, na co se připravoval, co zradí příště? Český národ? Už takhle je český národ zaprodáván a ponižován,“ obává se Kříženecký.

Voliči by podle něj byli velmi překvapeni, když by za prezidentem republiky přišli agenti GRU a připomněli mu, k čemu se jim kdysi upsal. A možná by i měli něco, čím by jej mohli vydírat. „Jestliže dneska pan Schwarzenberg píše o tom obrovském nebezpečí Ruska, tak proboha živého, člověk, jehož vázací akt vlastní Rusko, ruská GRU, ne–li další jaksi tajné služby, tak je manipulovatelný,“ varuje někdejší vojenský prokurátor.

Pak vysvětluje, proč se Petr Pavel může hájit, že má prověrku. „Víte, proč ji měl? Protože lustrační zákon se nevztahoval na první zprávu, tedy na rozvědku, a samozřejmě že se nevztahoval ani na vojenskou rozvědku, tedy vlastně správu tedy zpravodajskou, která plně celou tu dobu, co on studoval, podléhala Sovětskému svazu,“ vysvětloval.

„Vázací akty, samozřejmě, protože dělali asi tři až čtyři pohovory, než šli do tohoto kurzu, i v jeho průběhu, ale logicky vázací akt musí mít StB ve VKR a vázací akt musí mít GRU, tedy vojenská rozvědka tehdejšího Sovětského svazu. Jde především o to, že zpravodajské služby Spojených států samozřejmě o minulosti pana Petra Pavla věděly. Jestli měl čisté lustrační osvědčení, tím se zpravodajské služby zmýlit nedají. Ale protože to věděly, tak on byl snadno manipulovatelný,“ přemýšlí Kříženecký.

„Jestliže se dneska bojíme po všech stránkách Ruska, tak my chceme mít vydíratelného prezidenta právě tím Ruskem? To je to nejhorší, co bychom si mohli říct,“ opakuje právník. A nevylučoval by ani, že Rusko má zájem na Pavlově volebním vítězství.